V loňském roce se na klub Českého strakáče v České republice obrátili chovatelé ze Švýcarského klubu se žádostí o zprostředkování nákupu chovných králíků havanovitého barevného rázu. Barevný ráz havanovitý není ve Švýcarsku sice ještě uznaný (není zařazen do jejich vzorníku), ale podle slov švýcarských chovatelů je tamními chovateli velice žádaný, a tak se rozhodli pro nákup kromě SRN i u nás.

Po docela dlouhé korespondenci se podařilo sladit časové možnosti českých, slovenských a švýcarských chovatelů a v neděli 20. března došlo k setkání v Ondřejově u přítele Kratochvíla. Ačkoliv se zástupci výboru klubu českého strakáče obraceli na naše chovatele už od listopadu na výstavách a prostřednictvím internetových stránek a vyzývali k nabídnutí svých králíků, byl problém se zajištěním potřebného množství. Nakonec se nám podařilo do prodeje zapojit i chovatele Českého strakáče ze Slovenské republiky a s jejich pomocí zajistit králíky tohoto barevného rázu.

Setkání se zúčastnili přátelé Kratochvíl, Martinec, Vokolek a Svítil z české strany, ze Slovenska přijel přítel Potůček a ze Švýcarska přijeli dva zástupci chovatelů.

Naši a slovenští chovatelé nabídli k prodeji 15 králíků a z těch si švýcarští chovatelé vybrali 12 králíků, kteří posílí chovnou základnu v jejich klubu. Naši králíci splňují podle představ švýcarských chovatelů pozici hmotnost a velice se jim líbila barva a typ. Mají jen jinou představu o délce uší, které oni šlechtí delší než je to u nás.

Setkání našich chovatelů a švýcarských bylo již druhým takovým počinem zprostředkování prodeje našich králíků zahraničním chovatelům. Těmi prvními byli v loňském roce němečtí chovatelé s barevným rázem divoce zbarveným a letos právě švýcarští chovatelé s barevným rázem havanovitým. Je dobře, že se nám daří být těmi, kdo může zahraničním chovatelům nabídnout české strakáče v  takových barevných rázech, o které je  v cizině zájem. Alespoň se naše krásné plemeno rozšíří v chovatelské Evropě a pokud se bude líbit i náš typ králíka, bude to pro toto plemeno jedině přínosem. Nám se tak snad bude dařit být těmi, kdo určují, jak by měl náš Český strakáč vypadat. Tím se splní představy šlechtitelů těchto barevných rázů, což v případě havanovitého barevného rázu byl hlavně přítel Švejda ze Slatiňan. Byl to on, kdo dokázal na konci padesátých let minulého století prošlechtit havanovitý barevný ráz tak, že byl uznán a zařazen do československého vzorníku. Věřím, že by měl z našich aktivit radost, i když se už na naši práci bohužel dívá od konce loňského roku z chovatelského nebe.

Na závěr bych chtěl poděkovat chovatelům za nabídnutí svých králíků k prodeji, příteli Kratochvílovi a Záhlavovi za vyřizování korespondence se švýcarskými chovateli. V neposlední řadě patří veliký dík i paní Kratochvílové, která nám vytvořila spolu se svým mužem velice pohostinné zázemí tohoto setkání.