Čtvrté, již tradiční česko-německé setkání chovatelů strakáčů, se uskutečnilo ve dnech 14. - 16.6.2013 u přítele Jörga Stünkela v německém Amedorfu.  Česká návštěva činila celkem sedm chovatelů, a to Jiřího Vacka, Ladislava Smetanu, Josefa Nykla, Jaroslava Kratochvíla, Jana Lachkého, Miroslava Cahu a Lukáše Záhlavu.

Cesta pro mne začala v pátek ráno na pražském Chodově, kde jsem přistoupil do auta k  přátelům Vackovi, Nyklovi a Smetanovi. Pověřen úkolem řidiče, vydali jsme se směrem na německý Hannover, poblíž kterého se naše setkání uskutečnilo. Nedočkavou posádku Jardy Kratochvíla, která vyrazila s předstihem, se nám tak podařilo dostihnout až v Amedorfu u hostitele Jörga Stünkela. Tam nás na krásně upraverné zahradě před rodinným domem kromě již zmíněných českých kolegů čekali nejen staří známí přálelé z Německa, ale i nové tváře.

Při následné prohlídce chovu přítele Jörga Stünkela jsme obdivovali nejen králíky, ale i samotné chovatelské zařízení. Hlavním plemenem, které Jörg chová, jsou čeští strakáči havanovití. Nově začal Jörg také s černým barevným rýázem, k vidění bylo i několik divoce zbarvených strakáčů.

Foto: Společný venkovní výběh pro dospělé samice.    

Foto: Prohlídka chovných zvířat Jöga Stünkela - diskuse nad českým starakáčem černým

 
Foto: Český strakáč havanovitý z chovu Jörga stünkela.

Prohlídku Jörgových zvířat završila přátelská diskuse nejen o králících. Poté jsme se již vydali do městečka Neustadt, ve kterém jsme měli zajištěn nocleh.

Sobota začala snídaní u Jörga, po které jsme vyrazili na návěštěvu ke známému chovateli tříbarevných (rýnských) strakáčů, Jensi Jadischkemu. Tento veselý chlapík nás vřele přivítal ve svém chovu a při předvádění svých svěřenců nejednou vtipně okomentoval či naznačil jaké radosti, ale i úskalí chov strakáčů obnáší. Na tříbarevné strakáče byla radost pohledět, možná že ještě větším chovatelským zážitkem byla ukázka chovu německých obrovitých strakáčů černých - všechna předvedená zvířata byla ve špičkové kvalitě, která je jinde jen těžko k vidění.

Foto: Jens Jadischke vysvětluje svůj pohled na ideálního rýnského strakáče

Foto: Samec rýnského strakáče z chovu Jense Jadischkeho.

Foto: Několik chovatelských ocenění z Jensova králičince

Foto: Pohled na část chovatelského zařízení Jense Jadischkeho

Foto: NoSč z chovu Jense Jadischkeho

Od Jense jsme se přesunuli ke Klausovi Shipperovi. Menší domek obklopený upravenou zahradou s bujnou zelení na první pohled nedával tušit, jak velké nás čeká překvapení. V části zahrady vyhrazené králičím ubikacím, se nacházelo dohromady okolo 200 kotců plných králíků. Čeští strakáči černí a havanovití, němečtí obrovití strakáči černí a modří, člověk nevěděl, kam se dívat dřív. Přátelé, až od někoho z vašeho okolí opět uslyšíte (jako že to asi občas každý slýcháme), že už máte doma králíků moc, že byste měli uvažovat o jejich redukci a tak dále, vřele doporučuji vzít takovou osobu na návštěvu ke Klausovi. Je téměř jisté, že poté už nebudou vůči početnímu stavu vašich svěřenců vznášeny žádné námitky a připomínky. :-)

Foto: Pohled na malou část chovatelského zařízení Klause Schippera (věřím že tato jedna fotografie postačí a není třeba přikládat dalších deset podobných).

Sobotu jsme završili okolo táborákového ohně poblíž lovecké chatky Jense Jadischkeho. Kromě chovu králíků je totitž také vášnivým myslivcem. A tak se v rámci veselého povídání domlouvala i možnost lovu srnce při dalším setkání v Čechách, ze kterého se nakonec vyklubal odstřel kozy přítele Pepy Nykla. Budeme se mít za rok na co těšit...

V neděli na nás čekala prohlídka posledního chovu u Ericha Büschera. Tento mladý chovatel, toho času adept cechu posuzovatelského, se věnuje především chovu anglických strakáčů černých. V jeho chovu ale byli k vidění i rýnští strakáči a japonští králíci (klasičtí i zakrslí).

Foto: ASč z chovu Ericha Büschera

Foto: Pohled na část chovatelského zařízení Ericha Büschera

Po prohlídce chovu a obědě u Ericha už následovalo loučení a odjezd zpět domů. I při té jsme si užili spoustu zábavy - představte si čtyři chlaypy v autě, kteří pohledem hypnotizují palubní počítač, na kterém svítí dojezd 0 km. Přesto ještě auto Jirky Vacka ujelo dobrých deset kilometrů, než dojelo k první čerpací stanici za německo-českou hranicí. Štěstí, že poslední kilometry se jely jen z kopce. Ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. A tak jsme se všichni zdárně  vrátili domů.

Co říci závěrem? Prožili jseme příjemný víkend s přáteli a prohlédli si nové chovy. Za rok budeme v roli hostitelů my. V červnu 2014 se naše setkání uskuteční při expozici strakáčů v Poličce. To slibuje zavedenou tradici opět posunout kupředu. Nejen změnou zažitého průběhu, ale i představením více barevných rázů našeho českého strakáče od širšího okruhu chovatelů německým přátelům. Ti by mohli na expozici pro porovnání prezentovat králíky ze svých chovů, což umožní českým chovatelům, kteří se těchto setkání běžně neúčastní, udělat si o všem vlastní představu. Zároveň jde o závazek z naší strany, připravit expozici i zvířata tak, aby vše proběho zdárně a důstojně.

                                                          Foto: Miroslav Caha, Jiří Vacek

                                                          Text: Lukáš Záhlava