Jdi na obsah Jdi na menu
 

6. část - závěr

7. 3. 2010

Doslov

Ukončuji spisek o Čs s vědomím, že přišel jsem také se svojí trošku do mlýna ve prospěch našeho českého králikářství a hlavně ve prospěch poznání a rozšíření naší tak krásné a užitečné odrůdy. Pracovali na ní neúmorně naši předchůdci, pracujeme my a budou, ba musí k jejímu zdokonalení a udržení pracovat i naši potomci. Vložil jsem do spisku své dlouholeté zkušenosti s chovem Čs, kterým předcházely mnohé a mnohé pokusy a pozorování. Vylíčil jsem zde vše upřímně a zúmyslně jsem nezakrýval svoje chovatelské tajemství, jak mnozí naši chovatelé činí. Napsal jsem dílko bez vědeckých názvů, prostě a prakticky. Moje dávná touha předat chovatelům Čs své získané zkušenosti, jest tím splněna, neb neměl jsem nikdy v úmyslu vzít si je jednou s sebou na věčnost. Po pochvale netoužím, jsa, pamětliv přísloví: ,,světská sláva, polní tráva“, doufám však, že práci touto prospěji naší dobré věci. Vždyť život lidský jest tak kratičkou potí na tomto světě a při tom jest vyplněn, zvlášť u lidí sociálně slabých, jakými jsou většinou naši králíkáři, celou řadou tvrdých a neúprosných zápasů o život a existenci. Mnohdy člověk uštván a duševně vysílen hledá rozptýlení a obnovu svých duševních sil v nevinné své libůstce, která jest zdrojem jeho duševní rovnováhy a odhodlání k dalšímu životnímu boji. Takový člověk má v životě přece pár krásných a radostných chvil, ale k politování jsou ti, kteří nemají žádné libůstky, jejichž život jest prázdný, bez útěchy a pustý jako poušť. Opravdu šťastným se může cítit ale jen rodině, ani jeho bližnímu. Za takové považuji, a jistě právem, naše králikáře, neboť jejich libůstka nejen že rodinám nebo bližnímu neškodí, nýbrž jest jak rodině, tak i celému národu ku prospěchu. Králíkáři jsou většinu příslušníci nezámožných vrstev a pro jejich dokonalé štěstí stačí jen velmi málo. Podaří-li se králíkáři vypěstovat za rok pár pěkných jedinců a nemá-li v chovu žádných nehod, jest šťasten dokonale. Velká většina králíkářů nekrálikáři jen pouze pro užitek, ale také pro ukojení své chovatelské a sportovní libůstky. Každý máme jinou odrůdu. Všechny okolnosti, ať již užitkové vlastnosti, finanční náklad a jiné jdou na stranu a vítězí prostě záliba králikáře, která jest mu vodítkem při rozhodování se pro tu nebo onu odrůdu. Jsou ovšem také králikáři, kteří jsou nerozhodní a nejraději by chovatel odrůdy všechny, časem se však umoudří a zůstanou při odrůdě jedné či dvou. Kdo chová odrůd mnoho, obyčejně nic nedokáže. Pravým chovatelem jest chovatel odrůdy jedné, chovatel speciální, který má zcela jiné možnosti uplatnit svůj chovatelský důvtip a docílit lepších úspěchů. Téměř každý králíkář vidí ve své odrůdě tu nejlepší, společnou ale máme všichni lásku ke králikům a chovatelství. Žádná odrůda není ta nejlepší, všechny jsou krásné a užitečné, ovšem jen v rukách svědomitého a uvědomělého králikáře. Apeluji proto na naše národohospodářské:neposuzujte tu neb onu odrůdu více nebo méně příznivě po stránce užitkovosti. Každý králík v rukách svědomitého chovatele stane se všestranně užitkovým kusem, jest tedy zcela dobře možno spojit to krásné s užitečným. Kusem, jest tedy zcela dobře možno spojit to krásné s užitečným. Chov čistokrevných králíků skýtá chovateli nejen užitek, ale také potravu pro duši, člověk ušlechtilý nevidí v králíku jen tvora, poskytujícího hmotu, ale hledá v něm i zalíbení a potěšení. Tyto dvě vlastnosti jsou hlavní vzpruhou zdárného chovu.


Poznal jsem za svého králikaření též jistý druh králíkářů, kterým nebyl zisk z chovu sice hlavní podmínkou, ale zalíbení a potěšení v něm také neměli. Jest to druh lidí neoprávněně ctižádostivých, kteří si zvolili dočasně králikářství za pole své působnosti. Kupují draho výstavní kusy, často nesmyslně a na úkor své rodiny, jen aby mohli vystavovat a sklízet výstavní vavříny, sami by však výstavní zvířata nikdy nevypěstovali. Bohudík, že řadění takových také ,, králíkářů“ bývá vždy jen krátké, a pravidelně jako se v našich řadách najednou objevili, zase stanou se navždy mezi námi nezvěstnými. Končím a mám jediné přání, aby spisek můj vykonal své poslání a přinesl dobré ovoce pro poznání a rozšíření našeho Čs k plnému užitku a radosti jeho chovatelů.

Chovu zdar!


Dodatek

Aby docíleno bylo co nejlepšího odchovu u králíků Čs, vypadala Zemská odborná skupina chov králíků v Praze zákaz připouštět navzájem stejně jako křížení Čs s německým strakáčem obrovitým. Mláďata z takového křížení nesmí být registrována a tetována a považují se za zvířata jatečná. Tímto rozhodnutím snaží se Zemská odborná skupina chov králíků docílit v chovu Čs skutečně dobrého odchovu a být nápomocná chovatelům Čs v jejich snaze po zušlechtění a propěstění tohoto králíka, který s ohledem na jeho domácí původ jest jednou z nejkrásnějších ras králíků vůbec.

 

1945