Jdi na obsah Jdi na menu

5. část

8. 3. 2010

CHOV A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI Čs.



Čs nevyžaduje žádné zvláštní péče, kromě dodržení zásad racionálního chovu. Jest potomkem stájového králíka, který jest pro naše podnebí výborně aklimatizován a jehož životní podmínky, za kterých žije, jsou tak tvrdé a nepříznivé, u kterého se jeví obdivuhodná odolnost, neobyčejná plodnost, životaschopnost a skromnost pravého králičího proletáře.


Náš Čs, pokud jest původní a v jeho žilách nekoluje krev žádných obrů, jako přímý potomek tohoto králíka stájového všechny jeho dobré vlastnosti po něm zdědil. V racionálním chovu výborně prosperuje, jest odolný vůči nemocem, jest neobyčejně plodný a příslovečně skromný. Ramlice jsou dobré matky, které s velkou láskou pečují o svoje potomstvo. Neplodnost, špatné mateřství nebo kanibalství jest velice řídkou vlastností u Čs a jsou individuelním zjevem pouze u těch jedinců, kteří již mají v sobě něco z té cizí krve. Věru nemůže být lepší hospodářské odrůdy, než jsou Čs.


Mláďata do 3 měsíců stáří poněkud pomalu rostou. Vysvětlují to tím, že Čs nezdědil po svém předku, králíku stájovém, jenom vlastnosti dobré, ale s ohledem na jeho degenerovanost také i vlastnosti nepříznivé. Jednou z nich jest pomalejší vývin u mláďat do 3 měsíců stáří, který jest ovlivňován okolností, že žlázy v těle mláďat nevylučují tolik potřebných látek, které by mládě pro svůj rychlejší vzrůst potřebovalo. První línání u mláďat jest poněkud ošetření má normální průběh. Popřejme proto mláďatům trochu volného pohybu a jadrného krmiva, jako ovsa, slunečnicových semen, sojového šrotu apod., čímž jejich obtížné první přelínání usnadníme. Po tomto prvém přelínání rostou již mláďata mnohem rychleji, jako by chtěla dohonit to, oč se do 3 měsíců opozdila. Neobyčejně milují slunce a s velkou oblibou vyhledávají v kotci králíkárny místa sluncem ozářená. Kotce mláďaty nikdy nepřeplňujme a po 3 měsících stáří je pohlavně oddělme, neb u ramlíčků se záhy, již ve 4 měsících, probouzí pohlavní pud.Ponecháme-li mláďata v tomto stáří pohromadě, nastanou v kotcích pravé bitky, ozývá se z nich hlomozný dupot a žalostné pískání dnem i nocí. Pozdě na podzim neplemeňme, neboťmláďata, která přijdou se svým prvním línáním do sychravých a mrazivých podzimních dnů, velmi těžce toto prodělávají a často i hynou. Z takovýchto pozdních mláďat odchováme velmi málo pěkných a statných kusů. Výhodněji jest v době podzimní ramlice mateřských povinností ušetřit, nechat je odpočinout a raději po novém roce brzy připustit. Tento postup nám zaručuje určitě lepší úspěch.



KRMENÍ ČESKÝCH STRAKÁČŮ.



Čs jest krmení velice skromným zvířetem. Spokojí se nepatrným množstvím jadrného krmiva, při čemž zůstává stále v dobré tělesné kondici, s lesklou a přiléhavou srstí. Velice mu prospívá rozmanitá potrava s přídavkem dobrého a nezkaženého sena i v létě. Zužitkujeme s ním veškerý zahradní i polní plevel, ba i kopřivy, které jsou zvláště výživné zejména suché v době zimní. Kopřivy na drobno rozsekáme, přimícháme trochu vařených brambor nebo syrových a rovněž rozsekaných hlíz topinambur, doplníme trochu otrub, ba můžeme přidat i malé množství pícního fosforečného vápna. Takto upravená míchanice může obsahovat až 2/3 kopřiv, chutná králíkům velmi dobře a jde jim výborně k duchu. Kopřiva jest plevel, rostoucí všude a velmi záhy z jara, pro širší veřejnost jest bezcennou rostlinou, každý se jí pro její žahavost raději vyhne, takže při nepatrné námaze může si ji každý králíkář opatřit úplně libovolné množství a má v ní výborné krmení.


Do sena jest dobré míchat mladé výhonky jehličnatých a listnatých stromů, nať s celeru a petržele, mateřídoušku, pelyněk, bezový květ a jiné aromatické rostliny, které si přes léto usušíme a v zimě jimi seno králíků kořeníme. Taková směs jim výborně prospívá a zabraňuje vzniku různých nemocí. Nať z celeru nebo z petržele nám každý zahradník rád lacino prodá nebo dá i zdarma.


Výborné krmivo si také připravíme usušením řepy-cukrovky, případně také krmné polocukrovky, zvané ,,Chuťovka“. Zdravou řepu předem očistíme od hlíny a vypereme, neboť požije-li králík s krmivem hlínu, dostává pravidelně těžké průjmy, které se mění i v přímou otravu a končívají smrtí zvířete. Důkladně očištěnou řepu rozkrájíme na kruhatce, k čemuž možno použití i krouhačky na zelí, a tím vzniklé slabé plátky řepy necháme na sítech několik dnů na slunci a vzduchu oschnout, načež je dosušíme v horkém vzduchu na kamnech, v peci nebo v troubě podle možnosti. Řepa se musí ovšem usušit důkladně, aby při uschování neplesnivěla, čímž by se stala pro krmení králíků velmi nebezpečnou. Je-li dobře suchá, poznáme vsunutím do ní ruky, při čemž musí chrastit a jednotlivé plátky se při pokusu zlámání se ohnou, nýbrž prasknou. Takto můžeme konservovat i hlízy topinambur. Sušená řepa jest výborným krmivem vysoké krmné hodnoty, která se právě získává tímto jejím usušením.


Hodnota suché řepy proto nezůstává daleko za krmivy jadrnými, nechá se upotřebit v libovolné roční době, dobře sušená vydrží dlouho a hodí se zvlášť dobře také jako příkrm k zelené píci v letních měsících, jako náhrada za zrno. V Říši už dávno suchou řepou králíkáři krmí na její sušení jsou tam cukrovary zařízeny ve velkém.


Čs, krmený jadrným krmivem, neobyčejně rychle tuční a stává se tak prvotřídním jatečním králíkem. Rozdíl mezi váhou živou a mrtvou jest oproti druhým středním rasám poměrně malý, neboť Čs má kůži a vnitřnosti ke své váze velmi lehké. Maso jeho jest krátké, šťavnaté, výborné chuti, rovnající se chuti masa kuřete.

Upotřebení kůže



Kůže z dospělého, zdravého a úplně vylínalého Čs jest výborným kožišnickým materiálem. Při sušení ji příliš nenapínejme. Její vlas je kratší, zato však hustý, s bohatou podsadou a je proto vhodnou pro imitaci sealu, která se získá obarvením na černo a přistřižením. Černé kůžky, které získá chovatel z černých jedinců Čs, mohou se upotřebit v původním zbarvení buď s celým, nebo s přistřiženým vlasem. Vlas jest intensivně černý a lesklý, podsada jest modrá, takže přistřižením získáme kožešinu temně modrou, imitaci to krtka. Pro jirchářské zpracování se hodí jen kůže ze starších ramlíků.



Králíkárny



Králíkárny pro Čs nedělejme s příliš těsnými kotci, zhotovme tyto nejméně 80x80 cm podlahové plochy a 60 cm výšky. Příčky mezi kotci si uspořádejme tak, aby se daly podle potřeby vysunout nebo zasunout, abychom si případně mohli ze dvou kotců udělat jeden velký pro mláďata. Čs nemusíme proti zimě zvlášť zaopatřovat, snášejí zimu dobře, zato jim ale velmi škodí vlhká podestýlka. Proto udržujme kotce vždy co nejvíce suché. Zvláštní kotce pro vrhy mláďat ramlice nepotřebují, neboť jsou mírné a krotké povahy a mláďatům se lépe daří ve volném hnízdě než v dusném kotci. Králíkárnu, jak nám přikazují všeobecné zásady racionálního chovu, udržujme ve vzorné čistotě, neb čistota je půl zdraví. Kotce opatřme jeslemi na seno a kameninovými polévanými krmítky. Náklad na toto zařízení se nám mnohokráte zúročí. Chceme-li získat ladný vzhled, umístěme chovná zvířata do jedné skupiny a odchov rozdělme na skupiny dvě, a to na skupinu mláďat korektně kreslených a skupinu mláďat s kresbou podřadnou a úplně černá. Na takovou králikárnu čistou, ladně uspořádanou a osazenou zdravými a pěknými zvířaty, jest radost pohledět.